Historie Vánočních stromků
V převážné většině evropských zemí, i v mnoha zemích mimoevropských, si jejich obyvatelé nemohou představit oslavu vánočních svátků bez tradičně ozdobeného vánočního stromku. Jde o zvyk se starou tradicí. Jedna z legend uvádí, že první vánoční stromek byl postaven již v 6. století opatem Kolumbánem z Luxeuilu a Bobbia. Někteří historici vztahují vznik vánočního stromku až k Martinu Lutherovi, což však v historických pramenech není jednoznačně doloženo. Nejstarším písemně doloženým ozdobeným vánočním stromkem ve veřejné budově byla jedle ozdobená cukrovinkami, papírovými květy a ovocem, kterou v roce 1570 postavili v cechovním domě v Brémách. Zpočátku však byly vánoční stromky zdobeny jen v kostelích a u nich stavěny jesličky. Později byly stromečky strojeny ve šlechtických a měšťanských domech a teprve poté i v rodinách prostých obyvatel.
V Čechách se nový zvyk stavět a zdobit vánoční stromek začal postupně uplatňovat a rozšiřovat, ovšem později než v sousedním Německu, tj. až na počátku 19. století. Uvádí se, že první vánoční stromek v zemích Koruny české vystrojil v roce 1812 na zámečku Na Ztracené vartě v Praze-Libni ředitel Stavovského divadla Jan Karel Liebich, rodem bavorský Němec. Tímto prvním vánočním stromkem u nás byla jedle, ke které ředitel Liebich o vánočních svátcích sezval své přátele – herce Stavovského divadla s manželkami. Zajímavé je, že vánoční stromky bývaly zpočátku zavěšovány ke stropu, teprve později byly stavěny do stojanů. I v českých zemích se přírodní stromky zdobily zpočátku jen v zámožných rodinách.
Postupem doby se stalo pravidlem, že o vánocích je převážná část domácností ozdobena vánočním stromkem. Pro většinu z nás je tento kousek lesa přenesený domů neoddělitelným symbolem vánoc, který přináší do našich domovů poezii, krásu i vůni přírody (Černý, 2005).
Zřejmě nejčastěji se v lesích v 19. století vybírala a vánočně zdobila naše původní dřevina jedle bělokorá. Z vánočního stromkového hlediska bychom tedy mohli toto období nazvat jedlové. Ve 20. století však v lesích jedle rapidně ubývalo (v původních přirozených lesích jí bylo asi 18%, nyní jen 1%), takže na její místo postupně nastoupil smrk ztepilý. Následovalo tedy období smrkové. Na tento zvyk dosti doplácely lesní porosty jako jediný zdroj vánočních stromků. I když hlavní objem produkce pocházel z nutných pěstebních zásahů, již tehdy byly velmi rozšířeny krádeže vánočních stromků, přičemž si zloději vybírali ty nejkvalitnější, pěkně rostlé. O tom, že se stromky kradly už za císaře pána, máme důkaz v jedné právní normě ze začátku 20. století, která se zabývala speciálně tímto problémem. Jedná se o Nařízení místodržitele pro Čechy z roku 1903, týkající se prodávání vánočních stromků. Ve vydání tohoto nařízení se doslovně říká, že se vydává „aby zabráněno bylo poškozování lesů odcizováním vánočních stromků“. V podstatě šlo o to, že vlastník lesa nebo lesní správce a obecní úřad (obecní starosta) potvrzovali, že prodávané stromky byly nabyty řádným způsobem. Přestupky se trestaly buď pokutami od 2 do 200 korun, nebo vězením od šesti hodin do čtrnácti dnů. S výstavbou panelových sídlišť vytápěných ústředním topením se však pozornost začala obracet k borovici lesní, též naší domácí dřeviny, protože ze smrku v bytech s ústředním topením rychle opadávalo jehličí.
První práce, které popisují pěstování vánočních stromků intenzivním způsobem, se objevují koncem padesátých let 20. století. V tomto období nebyly s danou problematikou prakticky žádné zkušenosti, a proto začátek nebyl jednoduchý. Až v šedesátých letech bylo překonáno období, kdy lesníci dělali zásadní chyby. Byla ucelena zásadní koncepce pěstování vánočních stromků i s nejdůležitějšími požadavky na půdu, klimatické poměry, druh, spon, ochranu, těžbu apod. Od sedmdesátých let do současnosti se zdokonalují dosavadní poznatky, vánoční stromky jsou pěstovány se zřetelem na jejich tvar, barvu jehličí, sílu větví apod. Na trhu je zvýšený výběr druhů jak dovážených, tak pěstovaných u nás. Zdá se, že největší poptávka je po různých druzích jedlí. Výroba vánočních stromků se modifikuje zejména podle momentální poptávky (Milion, 1994).